Ačokča

Ačokča, také známá jako korila, caigua nebo lidově paprikookurka, je rostlina původem z tropických oblastí Jižní Ameriky. Pěstuje se pro své drobné zelené plody, které chutí připomínají papriku i okurku zároveň. Tyto plody obsahují semena, která jsou podobná fazolím. 

Plody i semena se již po staletí v mnoha kulturách používají pro léčivé účinky a jejich popularita se v poslední době rozšířila i do západního světa. Vyrábí se z ní extrakty, kapsle nebo prášky, které slouží jako doplňky stravy. Kromě toho ačokču najdete i v různých směsích, jako například v Peruánském laskavci, ve Žluté směsi nebo ve Žlutém stromě. 

Na co všechno se používá?

Ačokča se používá v mnoha jihoamerických kuchyních, zejména v Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Hojně se pěstuje i v Mexiku a dalších teplých oblastech Latinské ameriky. Lidé si ji dopřávají syrovou, vařenou, pečenou i smaženou. Vzhledem k tomu, že má velmi jemnou chuť, lze ji přidat do různých pokrmů, jako jsou polévky, saláty, omáčky, ale také do masových jídel a rýže. Její semena, která chutnají jako fazole, navíc obsahují hodně bílkovin a vlákniny a ty se konzumují vařená nebo pečená.

Kromě toho se ačokča také používá v tradiční medicíně, jelikož je velmi bohatá minerální látky, vitamíny – hlavně skupiny B, pektiny, vápník, hořčík, vlákninu i bílkoviny. Konkrétní léčivé účinky ale uvádět nemůžeme, jelikož bylina není registrovaná farmaceutickými firmami.

Kde a jak se pěstuje?

Domovinou Cyclanthera pedata, jak se tato rostlina nazývá latinsky, je oblast And v Jižní Americe. Na lidově zvanou paprikookurku ale můžete narazit i na českých zahrádkách. Rostlina potřebuje dostatek slunce a zálivku, ale musí se vyhnout přemokření. Ačokči se daří v dobře propustných půdách s dostatkem organických hnojiv. Při jejím pěstování je také důležité dbát na ochranu před škůdci a chorobami.

Vzhledem k tomu, že se jedná o popínavku, její stonky mohou dorůst do výšky až 5 metrů a díky svému dekorativnímu vzhledu se často vysazuje jako ozdobná rostlina.

Jak se zpracovává?

Plody se sbírají ručně a následně se suší na slunci nebo v sušárnách. Poté se semena oddělí od plodů a obě části se konzumují nebo zpracovávají na extrakty, kapsle nebo prášky.

Pokud se chcete o rostlinách, speciálních termínech nebo o zemích a dalších pojmech souvisejících s Amazonií a etnomedicínou dozvědět více, hledejte je ve slovníku pojmů.